DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Snění o budoucnosti – sklo a bižuterie období socialismu

Místo konání

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou - U Muzea 398/4, Jablonec nad Nisou, 46601 | MAPA

Datum konání

ZAČÁTEK:   
KONEC:       

Více informací na:

www.msb-jablonec.cz

Anotace

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou připravilo na zimní sezónu další „retro“ výstavu představující ikonické i pozapomenuté vzory skla a bižuterie z let 1948–1989. Na jejich vzniku se podílela početná skupina známých designérů a určené byly nejen pro zákazníky doma, ale zejména v zahraničí.

Socialistické Československo patřilo k největším výrobcům skla a bižuterie na světě. Od poloviny 50. let se do těchto oborů investovalo velké množství energie, idejí a financí. Nikdy v historii se na podobě tohoto sortimentu nepodílela tak početná skupina designérů, kteří nejen následovali dobové trendy, ale pokoušeli se i o vytváření nových, ať již přímo v závodech nebo externě. Ve výrobě svou kariéru začínali později světoznámí výtvarníci Stanislav Libenský, Věra Lišková, René Roubíček, Miluše Roubíčková-Kytková, František Vízner či Jiřina Žertová. Vedle ruční výroby se od 70. let stále více prosazovala automatika, kterou taktéž navrhovali i renomovaní umělci v čele s Pavlem Hlavou. Vzorování bižuterie se věnovali například šperkaři Libuše Hlubučková nebo Jaroslav Kodejš. Proč Snění o budoucnosti? Zatímco výtvarníci a teoretici snili o vytvoření nového moderního skla a bižuterie, v jiný sen věřili lidé z praxe, snažící se zboží sice kvalitně, ale co nejlevněji a nejrychleji vyrobit a poté dobře a v co největším množství prodat. Výsledkem neustálého potýkání mezi nimi byly pozoruhodné výrobky, jimiž se dnes pyšní četná muzea, soukromé sbírky i běžné domácnosti. Výtvarníci design komerčního československého skla a bižuterie přitom ovlivnili mnohem více, než by se z kritických textů dobových teoretiků i jich samotných zdálo. To však v žádném případě neznamená, že by z nabídky exportních socialistických firem zmizel sortiment historický, podbízivý či zhotovovaný přímo na přání zákazníků. Tento mix jim naopak pomáhal udržovat si až do konce období socialismu jedno z předních míst mezi světovými výrobci užitkového skla a bižuterie. Návštěvníci na výstavě uvidí na 300 pečlivě vybraných předmětů, které přibližují hlavní trendy a výtvarné tendence. Dobovou atmosférou je inspirované i scénografické řešení architekta Jana Stolína a grafika Davida Matury. Výstavu je možné navštívit od 7. října až do května příštího roku. Muzeum k ní připravilo též obsáhlou a fotograficky bohatou publikaci v českém a anglickém jazyce. Projekt byl financován z prostředků Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) Ministerstva kultury ČR v rámci projektu Design československého skla a bižuterie 1948–1989 (DG18P02OVV031). Řešitelem projektu je Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.