DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Crystal Valley Week 2023 KŘIŠTÁLOVÉ ÚDOLÍ v roce 2023 České sklo pro film Na nože: Glass Onion Výstava "Snění o budoucnosti" KŘIŠŤÁLOVÁ PŘILBA SVATÉHO VÁCLAVA Trofeje pro mistrovství světa superbiků v duchu českého sklářského umění Světlo na kolejích Palmeho sklářská stezka Svět zázraků - WOW Křišťálový ráj Ocenění ruční výroby skla Světelná instalace Preciosa Lighting na letišti Changi České vánoční ozdoby okouzlují Nizozemsko Křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže Preciosa Lighting na Designbloku Expo 2020 Dubai Křišťálový vlak Křišťálová stezka Eurovision Song Contest 2021: Křišťálový lesk Preciosa je partnerem baletního představení Národního divadla 165. narozeniny Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Kolik produkce firmy Crystalex míří na export? Šenovský design září v pražském PALLADIU Muzejní programy pro děti online Jak se skleněné vánoční ozdoby dostaly z Železného Brodu až do New Yorku? Odhalení unikátní skleněné plastiky Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou na Reprezentativním seznamu živých tradic UNESCO Skleněné sídlo LASVITU vítězem ceny Dezeen Awards 2020 Vítězné dílo Mistr křišťálu 2020 Turnov: Muzejní počin roku
Crystal Valley Week 2023
více
KŘIŠTÁLOVÉ ÚDOLÍ v roce 2023
více
České sklo pro film Na nože: Glass Onion
více
Výstava "Snění o budoucnosti"
více
KŘIŠŤÁLOVÁ PŘILBA SVATÉHO VÁCLAVA
více
Trofeje pro mistrovství světa superbiků v duchu českého sklářského umění
více
Světlo na kolejích
více
Palmeho sklářská stezka
více
Svět zázraků - WOW
více
Křišťálový ráj
více
Ocenění ruční výroby skla
více
Světelná instalace Preciosa Lighting na letišti Changi
více
České vánoční ozdoby okouzlují Nizozemsko
více
Křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže
více
Preciosa Lighting na Designbloku
více
Expo 2020 Dubai
více
Křišťálový vlak
více
Křišťálová stezka
více
Eurovision Song Contest 2021: Křišťálový lesk
více
Preciosa je partnerem baletního představení Národního divadla
více
165. narozeniny Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově
více
Kolik produkce firmy Crystalex míří na export?
více
Šenovský design září v pražském PALLADIU
více
Muzejní programy pro děti online
více
Jak se skleněné vánoční ozdoby dostaly z Železného Brodu až do New Yorku?
více
Odhalení unikátní skleněné plastiky
více
Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou na Reprezentativním seznamu živých tradic UNESCO
více
Skleněné sídlo LASVITU vítězem ceny Dezeen Awards 2020
více
Vítězné dílo Mistr křišťálu 2020
více
Turnov: Muzejní počin roku
více
Mapa

Křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže

Skláři v Kunraticích u Cvikova vyrobili unikátní křišťálovou schránku s ostatkem české světice a patronky Libereckého kraje svaté Zdislavy.

Křišťálový relikviář svaté Zdislavy vyrobili pro papeže skláři společnosti Pačinek Glass v Kunraticích u Cvikova. Veřejnost ho mohla vidět 2. října při slavnostní bohoslužbě, kterou v Křišťálovém chrámu v Kunraticích sloužil papežský nuncius Charles Daniel Balvo. Skleněná plastika byla ale tehdy skrytá pod závojem, její podobu zveřejnila církev až nyní.

„Čeští skláři se s maximální pokorou, úctou a respektem k odkazu svaté Zdislavy pokusili vytvořit objekt, který v sobě nese poselství dobra, pochopení, péče, empatie a lásky,“ řekl manažer sklárny David Sobotka.

Schránka má podobu monstrance, která ve svém středu nese drobnou kůstku světice. Vyrobená je z čirého hutně tvarovaného skla, Jiří Pačinek se svým týmem na ní pracoval zhruba dva týdny. Stejný čas pak díly strávily v dílně rytce Arno Čančíka, který patří ke špičce ve svém oboru, a relikviář vyzdobil jemnými rytinami. Žádné jiné zdobení nebo zlacení schránka nemá. „Už na začátku jsme si řekli, že to uděláme jednoduché až puristické,“ dodal Sobotka.

Reportáž k vidění zde.

Datum zveřejnění

11.11.2021