DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Inspirováno Křišťálovým údolím

UNESCO: Ruční výroba skla je nehmotným kulturním dědictvím lidstva

Společně utaveno!

Znalosti, řemeslo a dovednosti ruční výroby skla byly zapsány na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Společnou nominaci zpracovalo a podávalo celkem šest zemí.

O zápisu bylo rozhodnuto 6. prosince na 18. zasedání Mezivládního výboru pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO v Botswaně. Zahrnuje skláře z Německa, Francie, Španělska, Finska, Maďarska a České republiky.

„Těší nás, že nominace byla doporučena k zápisu ze strany hodnotícího orgánu také jako dobrý příklad pozitivní role, kterou hrají muzea v úsilí o ochranu tohoto prvku. Ve většině zemí byla právě muzea hlavním zpracovatelem nominační dokumentace“, uvedla ředitelka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Milada Valečková. U nás bylo její přípravou ministerstvem kultury pověřeno jablonecké muzeum jako jediná státem zřizovaná instituce s celostátní působností v této oblasti. 

Hlavními iniciátory nominace byly Francie a Německo, kteří původně zamýšleli zapsat pouze hutní foukání skla a výrobu plochého skla z dutých válců. Jejich návrh se díky aktivitě jabloneckého muzea podařilo podstatně rozšířit, a to o zpracování skla u kahanu, ale také o všechny studené techniky. Slavit tak mohou i výrobci foukaných či tažených figurek, rytci, brusiči a malíři skla, ale také výrobci vánočních ozdob, mačkaných bižuterních kamenů nebo hotové bižuterie. „Velký podíl na tomto úspěchu má hlavní kurátor našeho muzea Petr Nový a jeho argumentační schopnosti“, dodala Valečková. Naše poděkování za významnou pomoc a podporu patří české zástupkyni v Mezivládním výboru pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO Evě Kumínkové a zástupkyni ministerstva kultury Ditě Limové, kolegům z ostatních pěti zemí a také celé sklářské komunitě za jejich podporu a povzbuzení“, doplňuje Nový. 

Co zápis sklářům přinese? 
Jednak pomůže rozšířit povědomí o této bohaté a živé tradici a různých sklářských technikách. Zvýší společenskou prestiž sklářských řemesel. Podnítí také dialog mezi komunitami přihlašujících zemí a v neposlední řadě zavazuje státy podporovat zachování ruční výroby skla. „Na první schůzce pracovní skupiny nominujících zemí v říjnu ve Španělsku jsme za svou hlavní prioritu označili výchovu obyvatel k rozeznání kvalitní ruční výroby od běžné nabídky obchodních řetězců. Jistě, ne každý má dost finančních prostředků na to, aby si kupoval ručně vyráběné sklenice, ovšem téměř každý může čas od času udělat sobě nebo svým blízkým radost krásným a neobyčejným skleněným dárkem“, říká Valečková.

Datum zveřejnění

6.12.2023