DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

KRKONOŠSKÉ MUZEUM

Adresa

Jana Matejki 28, 58-500 Jelenia Góra, Polsko
Naviguj

Tel

+48 75 64 550 71

E-mail

info@muzeumkarkonoskie.pl

Díky krásné nové budově, expozicím uměleckého skla a historii regionu se Krkonošské muzeum stalo jedním z nejatraktivnějších muzejních zařízení v Polsku a výkladní skříní regionu.

Původní budova muzea nebyla s to pojmout rozrůstající se sbírku, proto se rozhodlo o výstavbě budovy nové, s tou starou spojené pomocí skleněného můstku. Stavební práce skončily v roce 2011. V útrobách nové budovy je umístěna expozice sklářských výrobků. V přízemí staré budovy byla situována stálá výstava věnovaná dějinám Jelení Hory, zahrnující část archeologickou, historickou, etnografickou a uměleckou. Vystaveny jsou oděvy a příslušenství – bohatě zdobené výšivkami z jelenohorských škol, obrazy, sochy a výsledky uměleckého řemesla. Díky vydatným subvencím, poskytovaných na nákup exponátů státem, čítá v současnosti jelenohorská sbírka přes 9000 artefaktů, což je nejvíce v Polsku. 

V roce 2018 se z iniciativy ředitelky Gabriely Zawiłové přikročilo ke stavbě Hutě – laboratoře skla, jež byla o rok později ukončena. Stylem, hmotou i skleněnou fasádou napodobuje tato budova exponovanou krkonošskou chalupu.

LABORATOŘ SKLA 

Laboratoř skla je kromě pece na tavení skloviny vybavena dalšími zařízeními a příslušenstvím, díky nimž se lze seznámit s celým procesem výroby. Návštěvníci muzea se o nich – po zhlédnutí vzácných a neobvyklých sklářských výrobků – mohou dozvědět i něco více a během tvůrčích dílen a praktických ukázek se sami zapojit do výrobního procesu. Při Krkonošském muzeu jsou činné tvůrčí dílny zaměřené na broušení skla a rytí, zdobení barevnými emaily, dále pak tvůrčí dílny orientované na techniku vitráže a malování na sklo. Jejich účastníci nabydou teoretické vědomosti, které mohou následně využít v praxi.

SKLÁŘSKÁ STEZKA NA POLSKO-ČESKÉM PŘÍHRANIČÍ