DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

KŘIŠŤÁLOVÁ PŘILBA SVATÉHO VÁCLAVA

Událostmi, které na těchto významných historických místech prožili, je po celý čas symbolicky provázela Svatá Zdislava, významná česká světice a patronka nemocných, chudých a rodin, kterou „oděli do českého křišťálu“. Společně s českými a moravskými biskupy ji pak v podobě Křišťálové monstrance a zároveň relikviáře dovezli až do rukou papeže Františka jako křehký a čistý symbol lásky, pomoci a víry.

Nezapomenutelným a silným duchovním momentem se pak stala návštěva Baziliky svatého Petra a zastavení před oltářem našeho hlavního zemského patrona Svatého Václava, kde otec Rudolf pronesl modlitbu a zapěl Svatováclavský chorál…

A je to právě Svatý Václav, který v nadcházejícím týdnu znovu přivede Rudolfa Repku, Jiřího Pačinka a jejich rodiny a přátele do svatopetrského dómu, kde se ve středu 28. září stanou součástí slavnostní mše svaté, kterou na tomto posvátném místě bude na jeho počest celebrovat 20. sídelní biskup litoměřický, Jeho Excelence, Mons. Mgr. Jan Baxant.

Jako skleněný symbol své druhé cesty do Vatikánu a poctu našemu největšímu patronu se Rudolf Repka, Jiří Pačinek a David Sobotka rozhodli vytvořit Křišťálovou přilbu Svatého Václava a jako oficiální dar pro velvyslanectví a výraz své úcty ji osobně předat velvyslanci České republiky ve Vatikánu, Jeho Excelenci panu Václavu Kolajovi, v předvečer státního svátku a slavnostní mše.

Dar sestává z křišťálové přilby, na které jsou technikou pískování a rytiny vyobrazeny původní motivy této svatováclavské zbroje a ze skleněného liturgického polštáře, na němž je přilba položena, a která nese slova Svatováclavského chorálu „Svatý Václave, vévodo české země, nedej zahynouti nám, ni budoucím“.

Také tento objekt opět vznikl na severu Čech, v malebné sklářské obci Kunratice u Cvikova, v samém srdci Křišťálového údolí, kraji sklářů, kde se tradice zpracování skla po staletí předává z generace na generaci. Stejně jako odkaz Svatého Václava, který v této nelehké době stále více nabývá na významu a důležitosti pro další směřování českého a moravského národa.

V Kunraticích u Cvikova dne 22. září 2022

Foto ilustrativní, zdroj: iRozhlas

Datum zveřejnění

23.9.2022