DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Brniště

Příběhy

Brniště je starobylou obcí. K osídlení kolem Panenského potoka, kolem kterého se obec rozkládá, došlo pravděpodobně na popud šlechtického rodu Markvarticů kolem roku 1150. Dochované písemné známky o obci s názvem Brins (Brniště) jsou z roku 1352. První obyvatelé byli němečtí osídlenci, kteří měli za úkol zúrodnit okolní divokou zalesněnou krajinu. Německou obcí bylo Brniště až do konce 2. sv. války, např. v roce 1921 měla obec 691 občanů, z toho byl jen jeden Čech. Dominantou obce je Kostel Sv. Mikuláše ze 14.století postavený na místě původního románského kostela. Církev a škola měly na dění v obci vždy velký vliv. Škola fungovala v obci již v roce 1634. První slavnostní školní zkoušky, samozřejmě v německém jazyce, se konaly v roce 1790 za účasti 138 žáků. Pro srovnání, dnes má škola kapacitu 120 žáků. Jenou z velkých dějinných událostí, která se dotkla Brniště opravdu z blízka, byla prusko-rakouská válka. Ta přinesla do Brniště několik velmi neklidných dnů, kdy od 17. do 27. června 1866 táhly obcí tisíce pruských vojáků. 2. září 1899 navštívil obec František Josef I. a z návrší nad obcí u Schrötrovi kaple shlížel na vojenské štábní cvičení rakouské armády.

Více se o těchto místech spojených s historií Brniště můžete dozvědět, pokud se rozhodnete navštívit místní Skleněnou stezku. Na procházku po Skleněné stezce můžete navázat prohlídkou stezky Sochy ve skalách a Stezky Hastrmanů. Všechny tři stezky na sebe navazují, a když je projdete všechny, můžete v Brništi strávit příjemný den.