DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Čambalová Pavlína

Adresa

Hluboká 114, 468 22 Železný Brod
Naviguj

Tel

+420 728 110 847

E-mail

einion@email.cz

Otevírací doba

 

Exkurze nejsou do odvolání možné.

Výtvarnice Pavlína Čambalová představuje špičku současné české glyptiky a rytého skla, přičemž ve své tvorbě mistrně propojuje precizní techniku s mezinárodním přesahem. Ve svém ateliéru v Železném Brodě se specializuje na unikátní rytiny do drahých kamenů, zejména vltavínů, a na tvorbu autorských skleněných objektů, které v sobě nesou odkaz jejího studia v Turnově i Novém Boru.

Profesní dráha autorky je úzce spjata s osmiletým působením ve Vídni a následnou pedagogickou i uměleckou činností na prestižních scénách po celém světě. Pavlína Čambalová pravidelně vystavuje a vyučuje v USA, Japonsku, Číně či Německu, což do jejího díla vnáší unikátní globální perspektivu při zachování poctivého českého řemesla. Její ateliér tak slouží nejen jako tvůrčí dílna, ale i jako křižovatka zkušeností z cest, které autorka s pokorou a vizionářstvím přetavuje do křehkých detailů rytého skla a drahých kamenů.

Návštěva osobitého ateliéru nabízí inspirativní zastavení v kultivovaném prostředí, kde ožívá fascinující proces rytí do skla i kamene. Hosté se zde mohou seznámit s technologií vitrografie – tedy tisku z rytých skleněných desek – a nahlédnout do tajů oboru, který vyžaduje nekonečnou trpělivost a pevnou ruku. Vzhledem k autorčinu častému působení v zahraničí je návštěva možná po předchozí domluvě, čímž získává punc exkluzivního setkání s umělkyní, která úspěšně reprezentuje české sklářství na všech kontinentech.