SKLENĚNÉ KAMENY

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO SEKANÝCH PERLÍ

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Lužické hory

Krkonoše

Jizerské hory

Český ráj

Nový Bor

Město skla

Nový Bor najdeme na severu Čech, pod horou Klíč v Lužických horách. Již samotný název města voní pryskyřicí a borovými lesy. Ten přívlastek „nový“ mu právem náleží, neboť se svými 250 lety nemůže soupeřit s mnohem staršími okolními městy jako jsou Česká Lípa, Cvikov či Jablonné v Podještědí.

26. února 1757 udělila císařovna Marie Terezie neveliké obci Heydě – Haydě (jejich pravopis se ustálil až později na tvaru Haida) městská práva na žádost majitele sloupského panství hraběte Josefa Kinského, který zastával tehdy vysoké státní a zemské funkce. Městečko patřilo k nejmenším v rakouské monarchii, kterým byla tato privilegia přiznána. Ještě v září toho roku vydal hrabě Kinský svému poddanskému městu veřejnou listinu, v níž upřesnil míru práv, svobod a povinností, kterými se budou napříště řídit.

Hrabě Kinský podporoval své město i proto, že leželo na obchodní cestě z Prahy do Německa při císařské silnici Praha – Rumburk (o sto let později tudy vedla i železnice). Ve městě postavil sýpku, která dnes slouží jako městská radnice. I tato budova má svou historii – oslavila již 250 let svého trvání. Jeho nástupce přispěl i na vybavení kostela Nanebevzetí Panny Marie – zakoupil vzácné varhany ze zrušeného pražského kostela Karla Boromejského, které jsou dodnes chloubou městského chrámu.

Další užívaný přívlastek – město skla – neodmyslitelně k Novému Boru patří. Od začátků je nerozlučně spjato se sklářskou výrobou především se zušlechťováním skla – malbou, rytím, broušením a zejména jeho vývozem. Přímo na náměstí Míru najdeme domy Bedřicha Egermanna, vynálezce červené lazury a podnikatele, který celý svůj život zasvětil sklu. Mnoho významných návštěvníků směřovalo právě k Egermannovi, jak to dochovala návštěvní kniha s jejich podpisy, uložena ve sklářském muzeu.

Bouřlivý vývoj města, vyprovokovaný růstem obchodu se sklem a vznikající sklářskou výrobou, zasáhl i sousední vesnici – Arnultovice. Jejímu splynutí s městem Novým Borem předcházela rozsáhlá a plánovitá výstavba. Drobné domky, položené do zeleně zahrad, sloužily jak k bydlení, tak i k domácímu zušlechťování skla. Ve městě se vybudovalo rozsáhlé  občanské a technické vybavení na poměrně vysoké úrovni: vodovod, kanalizace, unikátní lesní hřbitov, vlastní elektrárna s teplárnou, kino, divadlo, hotel, pošta, banka i sklářská škola – většina z nich slouží v původní či modernizované podobě dodnes. Ze svých zahraničních cest si skláři do svého rodného města přiváželi vzácné cizokrajné dřeviny a stromy. Proto se zde můžeme setkat jak se vzrostlými liliovníky tulipánokvětými, tak i jinany dvoulaločnými (Ginko biloba), s mnoha formami barevných odrůd dubů, javorů, jehličnanů i magnolií.

Raritou města je Lesní hřbitov, založený roku 1909 přímo v lesním porostu, první svého druhu v tehdejším Rakousku – Uhersku. Mezi vzrostlými stromy jsou pak umístěny hroby i hrobky starých sklářských rodů. V měsíci květnu a červnu zde rozkvétají rododendrony a hřbitov se tak mění v rozsáhlou rozkvetlou zahradu. Na Lesním hřbitově najdeme i sedm hrobů popravených účastníků Rumburské vzpoury z roku 1918. Popraviště se nachází nedaleko za hřbitovní zdí.

Křišťálové údolí v Novém Boru

Sklářské muzeum s unikátními sbírkami, nově zrekonstruované v roce 1999, nabízí stálou výstavu o vývoji sklářské výroby na Novoborsku. Za zmínku stojí i kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí, umělecky i technicky významná památka. Na třídě T. G. Masaryka v objektu č. 45 je jedinečný sál se stropními malbami (z dílny Josefa Navrátila), sloužící jako koncertní i výstavní síň.

Pro své terény je město vyhledáváno pro letní i zimní rekreaci. Provozují se především tradiční sporty, pěší turistika v hezkém prostředí s mnoha značenými stezkami, lyžování, cykloturistika, či závody v orientačním běhu. Po celý rok je možné využívat sportovní halu, v letních měsících koupaliště, tenisové a volejbalové kurty.

I okolí Nového Boru nabízí návštěvníkům mnoho atrakcí: přírodní koupaliště ve Sloupu, lyžařský areál v Polevsku s vleky a běžeckými tratěmi, skalní hrad Sloup, unikátní přírodní výtvor Panská skála (Varhany) na Práchni, Havraní skály mezi Radvancem a Novým Borem a v neposlední řadě přírodní rezervaci Klíč s kamenným mořem, na jehož vrcholku se od roku 1993 koná zimní stanování.