DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

XV. Stanislav Libenský Award 2024 - Pocta Oldřichu Palatovi Vánoční trhy v Žitavě s Křišťálovým údolím Expozice Botanické zahrady Praha oživí skleněné instalace Jiřího Pačinka Křišťálové údolí v roce 2025 Oděv a korálkové aplikace v Severočeském muzeu v Liberci Přímý přenos ze schvalovacího jednání k zápisu ruční výroby skla na seznam UNESCO! České sklo pro film Na nože: Glass Onion KŘIŠŤÁLOVÁ PŘILBA SVATÉHO VÁCLAVA Trofeje pro mistrovství světa superbiků v duchu českého sklářského umění Tradiční sklářské regiony na obou stranách hranice se propojují Palmeho sklářská stezka Svět zázraků - WOW Křišťálový ráj Ocenění ruční výroby skla Světelná instalace Preciosa Lighting na letišti Changi České vánoční ozdoby okouzlují Nizozemsko Křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže Preciosa Lighting na Designbloku Křišťálový vlak Křišťálová stezka Preciosa je partnerem baletního představení Národního divadla 165. narozeniny Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Kolik produkce firmy Crystalex míří na export? Šenovský design září v pražském PALLADIU Muzejní programy pro děti online Jak se skleněné vánoční ozdoby dostaly z Železného Brodu až do New Yorku? Odhalení unikátní skleněné plastiky Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou na Reprezentativním seznamu živých tradic UNESCO
XV. Stanislav Libenský Award 2024 - Pocta Oldřichu Palatovi
více
Vánoční trhy v Žitavě s Křišťálovým údolím
více
Expozice Botanické zahrady Praha oživí skleněné instalace Jiřího Pačinka
více
Křišťálové údolí v roce 2025
více
Oděv a korálkové aplikace v Severočeském muzeu v Liberci
více
UNESCO: Ruční výroba skla je nehmotným kulturním dědictvím lidstva
více
Přímý přenos ze schvalovacího jednání k zápisu ruční výroby skla na seznam UNESCO!
více
Křížová cesta smíření při Kostele sv. Anny
více
České sklo pro film Na nože: Glass Onion
více
KŘIŠŤÁLOVÁ PŘILBA SVATÉHO VÁCLAVA
více
Trofeje pro mistrovství světa superbiků v duchu českého sklářského umění
více
Tradiční sklářské regiony na obou stranách hranice se propojují
více
Palmeho sklářská stezka
více
Svět zázraků - WOW
více
Křišťálový ráj
více
Ocenění ruční výroby skla
více
Světelná instalace Preciosa Lighting na letišti Changi
více
České vánoční ozdoby okouzlují Nizozemsko
více
Křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže
více
Preciosa Lighting na Designbloku
více
Křišťálový vlak
více
Křišťálová stezka
více
Preciosa je partnerem baletního představení Národního divadla
více
165. narozeniny Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově
více
Kolik produkce firmy Crystalex míří na export?
více
Šenovský design září v pražském PALLADIU
více
Muzejní programy pro děti online
více
Jak se skleněné vánoční ozdoby dostaly z Železného Brodu až do New Yorku?
více
Odhalení unikátní skleněné plastiky
více
Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou na Reprezentativním seznamu živých tradic UNESCO
více
Mapa

Inspirováno Křišťálovým údolím

České sklo pro film Na nože: Glass Onion

GLASS ONION: A KNIVES OUT MYSTERY

Huť Jiřího Pačinka realizovala mimořádnou zakázku pro filmovou produkci. České sklo se tak stalo součástí jednoho z nejzajímavějších filmů roku 2022. Film samotný představuje server Netflixer nebo ČSFD. Níže ale přinášíme příběh očima sklářů ve vyprávění Davida Sobotky, uměleckého ředitele hutí Jířího Pačinka. Přečtětě si, jak se české sklo dostalo až do Netflixu: „Jak se český křišťál z malé severočeské obce Kunratice u Cvikova, ze srdce Křišťálového údolí, dostal až na výsluní Hollywoodu a jak neuvěřitelné cesty k tomu vedly…“

Dle názoru celé řady lidí z filmového oboru i mimo něj, takový projekt přichází pouze jednou, dvakrát za profesní život a může po něm zůstat „pouze“ pár krátkých okamžiků „slávy“, několik blednoucích fotografií, celá řada krásných vzpomínek. Může ale také přinést další podobné milníky, zásadně ovlivnit běh věcí budoucích, ale hlavně stát za novým lidským a profesním přátelstvím a spoluprací...

To vše se loni během jednoho nečekaného ranního telefonátu stalo Jiřímu Pačinkovi a Davidu Sobotkovi, když byli jakoby náhodou osloveni přední americkou filmovou produkční společností a požádáni o zvážení výroby skla pro dekorace právě natáčeného filmu kdesi v Řecku a Chorvatsku. Na první poslech věc nikterak zvláštní, neboť Jiří Pačinek za sebou již několik podobných projektů má, a stejně na tom je také David Sobotka, který se během svých třiceti let ve skle podílel jako sklářský supervizor na několika filmových projektech domácí i zahraniční produkce…

Když ale zazněla jména herců, kteří ve filmu budou vystupovat, i jim se zatajil dech a zpozorněli, jelikož Daniel Craig, Kate Hudson, nebo David Bautista patří aktuálně k samotné špičce světové herecké elity.

Další překvapení na sebe nenechala dlouho čekat, neboť jak známo, ve filmu a přípravě natáčení se kroky běžně dějí v režimu jednotek dnů, hodin, minut a dost často vteřin…

Tím skutečně velkým okamžikem byl příjezd jednoho z nejvýznamnějších amerických filmových designérů Johna Dextera, který se jednoho červencového dne objevil na sklářské huti Jiřího Pačinka v Kunraticích u Cvikova a dovezl sem tak trochu atmosféry Hollywoodu. Muž, který je například dlouholetým spolupracovníkem světové ikony filmu a umění režiséra Tima Burtona, a jako produkční designér stojí za takovými filmovými klenoty jako Star Wars, Lord of the Rings, Pirates of the Caribbean, nebo Sleepy Hollow...Pro tohoto skromného pána, který nám posléze o přestávkách mezi prací vyprávěl své příběhy ze spolupráce se světovými filmovými ikonami, to bylo vlastně úplně poprvé, kdy se ocitl ve sklárně, na huti, na dosah rozžhavené peci a ve společnosti sklářů, kteří i přesto, že neumí hovořit plynně anglicky, přijali Johna ihned za svého a ten byl den ode dne šťastnější. Doslova jako v nejlepším slova smyslu malý kluk, který si vezme sklářskou píšťalu a poprvé zkouší vyfouknout žhavou bublinu. Ostatně tímto sklářským křtem také John Dexter brzy prošel a dodnes si vybavuji, jak obrovský zážitek to pro něj byl.

Mám spoustu nádherných a zábavných historek s touto velkou osobností, a zároveň s tak obyčejným a skromným pánem, který se na několik letních týdnů stal členem týmu Pačinek, aniž v tu chvíli tušil, že se na zdejší sklárnu za pár měsíců vrátí v jiné roli, o níž ale bude řeč později.

Ale zpět k práci - zajímavostí jistě je samotný sled všech kroků a okamžiků, které se postupně skládaly do pestré mozaiky, neboť jak jsem již uvedl v předchozích slovech, vše začalo jedním ranním telefonátem filmové produkce s otázkou, jestli bychom mohli vyrobit nějaké skleněné dekorace pro natáčení filmu s Danielem Craigem, které se chystá brzy probíhat v Řecku a Chorvatsku. Naše kladná odpověď pak vyvolala první návštěvu britské producentky, která k nám přivezla Johna Dextera, kdy oba společně usedli na huť, rozložili několik výkresů, z nichž jeden vybrali jako ten, který by se jako úplně první zkušební exemplář před jejich zraky vytvořil, a pak již doslova magnetizováni sledovali koncert Jiřího Pačinka, který za přibližně dvě hodiny se svými kolegy „vystřihl“ překrásný objekt, ze kterého jim šla hlava kolem…

Ještě dnes mi zní autentická slova producentky, která se ke mně naklonila a řekla : Našli jsme vás ! Podívej na Johna, jak je nadšený !

A skutečně tomu pánovi, kterého jsme já, Jiří Pačinek a skláři viděli poprvé v životě a ještě jsme ani netušili, o koho se jedná, jiskřily oči a jeho ústa se smála nadšením. Tehdy vlastně, filmově řečeno, padla úplně první klapka s titulkem GLASS ONION & PAČINEK…

John nám od tohoto dne ve sklárně zůstal na celé týdny a začala se tvořit první série dvaceti vybraných objektů, což pro představu čtenáře byly velké a detailně propracované skleněné sochy, které se do celku a výsledného tvaru kompletovaly buď zahorka přímo na píšťale, nebo v případě těch největších a nejtěžších kusů pak pomocí speciálního sklářského lepidla, které má stejnost pevnost a čirost jako sklo samotné.

Ženské torzo, květina, hlava psa, váza složená z bublin jakoby vytvořených dětským bublifukem, busta zvláštního muže, a další objekty, které se během hodin a dnů rodily na píšťalách sklářů a pod rukama Jiřího Pačinka, přiváděly Johna a režisérův tým, kterému online do USA dokumentoval v podstatě neustále celý proces, k obrovskému nadšení.

Na huti to vlastně ve chvílích výroby a zrodu objektů bylo takové malé úplně první natáčení, kdy ale v objektivu Johnovy malé kamery nebyly hvězdy Hollywoodu, ale v propocených košilích kunratičtí skláři Jirka, Jarda, Honza, Petr a další, tahající desítky kilogramů žhavé skloviny na píšťale, ale stále v pohodě a s úsměvem reagující na prosby a pokyny jejich „režiséra“ Johna Dextera.

 

Dá se říci, že mezi Kunraticemi u Cvikova a americkým Los Angeles, kde sídlí filmová produkční agentura, vznikl jakýsi virtuální most, přes který proudily stovky fotografií a videí, tak jak je John pořizoval a konzultoval na dálku tisíců kilometrů se štábem.

Pravděpodobně atmosféra hutě, kterou přenášely, krása vznikajících objektů a kreativní přístup Jiřího Pačinka způsobily, že první edice plánovaných dvaceti kusů se po několika dnech rozrostla na čtyřicet, neboť nadšení štábu nebralo konce a prosba režiséra Riana Johnsona o výrobu dalších prostě nešla odmítnout…

Pro sklárnu Pačinek to však znamenalo, že musela na měsíc „zmrazit“ všechny ostatní zakázky a věnovat se pouze filmu, což ale zákazníci chápali a sklárně navíc gratulovali k práci na tak významném projektu.

Den za dnem se pracovalo nejen na huti, ale také na brusírně a lepírně, kde probíhala kompletace jednotlivých skulptur, které pak byly pečlivě  baleny pro celkem tři individuální transporty objektů do Chorvatska, přímo na místo natáčení.

Odjelo tedy prvních dvacet klenotů, a když se chystalo odjet dalších dvacet nových, John nás jednoho srpnového rána příjemně zaskočil svou prosbou, kterou nám opatrně předkládal, a to jestli by šlo vyrobit ještě úplně posledních dvacet kusů, neboť režisér kvůli celé té skleněné kráse vytvořil ve scénáři další záběry a místa pro ještě více objektů, než bylo kdy předtím plánováno…

To vše míněno také jako obrovská pochvala za veškerou práci Jiřího Pačinka, jeho sklářů a brusičů, takže této žádosti přirozeně nešlo říci ne, což by ale nikdo z nás ani udělat nechtěl.

Následovaly tedy úplně poslední dny výroby na huti, kde se John Dexter na huti pohyboval již jako zkušený sklářský výtvarník, znalý spousty důležitých věcí ze sklářského oboru a dokonce i sklářské hantýrky…

Stal se prostě jedním z nás a tak jsem v jednu chvíli, kdy jsme spolu trávili čas kompletací jednoho z velkých objektů, vyslovil svou myšlenku, která spočívala v pozvání Johna jako aktivního účastníka na nadcházející IGS – Mezinárodní sklářské symposium, které se konalo ve dnech 1. a 3. října v Novém Boru a které patří k nejstarším a největším akcím tohoto druhu a hlavně rozsahu na světě.

John byl touto myšlenkou doslova nadšený, pozvánku přijal a tak se na konci září do Kunratic u Cvikova vrátil znovu, tentokrát již jako sklářský „harcovník“, který ví a zná. Přivezl s sebou také svou sympatickou a milou manželku Susan, která byla v České republice, tak jako John v létě, poprvé.

Nešetřila superlativy na českou kulturu, historii, architekturu, lidi a atmosféru a to ji teprve čekala první návštěva naší kunratické hutě, kde pak ani doslova nedýchala zaujetím pro to, co měla možnost vidět vznikat na sklářských píšťalách. Zejména okamžiky, kdy na zdejší nejsilnější píšťale vznikal umělecký objekt jejího manžela, který přišel s návrhem obří křišťálové hlavy kance v životní velikosti, jenž bude stát na jakémsi obětním stole, obklopena malými figurami lovců s meči.

Již jen Johnova skica této sochy byla monumentální, natož pak vlastní hlava, jejíž hmotnost je zhruba 25 kilogramů...

Zde je nutné vyzdvihnout absolutní souhru všech sklářů týmu Pačinek, neboť tento objekt byl tak obrovský, technicky náročný a těžký, že jim patří velké poděkování za to, jak dokázali Johnovu kresbu převést do skutečnosti. Není tak divu, že právě instalace Johna Dextera patřila při výstavě výsledků symposia mezi neobdivovanější exponáty a on sám byl velice spokojen se samotným výsledkem, ale také s průběhem práce na huti, která byla jedním obrovským uměleckým happeningem.

Účast Johna Dextera na loňském říjnovém symposiu se tak vlastně stala pomyslnou zlatou tečkou za projektem, který byl neuvěřitelný a vznikl ještě neuvěřitelněji – zeptal jsem se totiž v podstatě ihned na začátku práce pro film Glass Onion britské producentky, jak nás vlastně našla?

Její odpověď si budu pamatovat navždy : „Víš, na pokyn režiséra, abych našla nejlepší sklárnu na světě, která bude schopna projekt zvládnout, jsem usedla k počítači a do hledače zadala klíčová slova „české sklo“.

Jako první vyskočil nějaký PAČINEK GLASS a tak jsem Ti zavolala…“.

Zázraky se dějí!

David Sobotka, Pačinek Glass, Kunratice u Cvikova 

 

Datum zveřejnění

20.12.2022