DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Skleněný orloj - Česká Kamenice

Adresa

Nerudova 241, 407 21 Česká Kamenice
Naviguj

Tel

+420 608 769 768

E-mail

info@ceska-kamenice.cz

Otevírací doba

 

Dostupné celoročně, odbíjí od 8:00 do 21:00 v každou celou hodinu.

Na štítu domu č.p. 241 v Nerudově ulici v České Kamenici lidé dlouhá léta neviděli nic pozoruhodného. Běžný kolemjdoucí kolem domu prošel, aniž by se nad čímkoliv pozastavil. Ti bystřejší si však mohli všimnout tří zaplechovaných otvorů, které zdánlivě připomínaly dvířka.

Dvířka dříve sloužila jako vstupní brány apoštolů, kteří byli součástí hodinového stroje. Původní orloj tu byl zřízen po 1. světové válce majitelem domu panem Adolfem Eiseltem. Důvod založení orloje byl zcela prostý. Pan Eiselt provozoval v přízemí domu zlatnictví a hodinářství a orloj fungoval jako skvělá reklama pro jeho obchod. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva orloj chátral a nebyl nijak udržovaný. Postupem času byl rozebrán a odstraněn. 

V roce 2023 začalo město Česká Kamenice na popud městského architekta pracovat s nápadem orloj obnovit. Nový orloj byl oficiálně spuštěn na Velikonoční neděli 31. března 2024. Nejedná se o repliku původního orloje, ale nová podoba se tou původní silně inspirovala. Ciferník hodin je decentnější a sochy jsou zpracovány moderněji a z materiálu vlastnímu této oblasti – ze skla.  

Návrh a zpracování soch dostala na starosti Střední umělecko-průmyslová škola sklářská z Kamenického Šenova. Sochy jsou sestaveny ze dvou vyřezaných plátů kovu, mezi kterými je umístěna malovaná tabule skla. Soch apoštolů je celkem dvanáct a doplňují je ještě dvě postavy – rytíř Roland, městský patron, a smrtka, která zvoní na zvonek.

Autorem fotografií je Radek Timoftej.