DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Vánoce začínají v Křišťálovém údolí S hrdostí oznamujeme, že sklářský festival CRYSTAL VALLEY WEEK 2024 získal záštitu UNESCO! Crystal Valley Week 2024 Oděv a korálkové aplikace v Severočeském muzeu v Liberci Přímý přenos ze schvalovacího jednání k zápisu ruční výroby skla na seznam UNESCO! České sklo pro film Na nože: Glass Onion KŘIŠŤÁLOVÁ PŘILBA SVATÉHO VÁCLAVA Trofeje pro mistrovství světa superbiků v duchu českého sklářského umění Tradiční sklářské regiony na obou stranách hranice se propojují Palmeho sklářská stezka Svět zázraků - WOW Křišťálový ráj Ocenění ruční výroby skla Světelná instalace Preciosa Lighting na letišti Changi České vánoční ozdoby okouzlují Nizozemsko Křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže Preciosa Lighting na Designbloku Křišťálový vlak Křišťálová stezka Preciosa je partnerem baletního představení Národního divadla 165. narozeniny Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Kolik produkce firmy Crystalex míří na export? Šenovský design září v pražském PALLADIU Muzejní programy pro děti online Jak se skleněné vánoční ozdoby dostaly z Železného Brodu až do New Yorku? Odhalení unikátní skleněné plastiky Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou na Reprezentativním seznamu živých tradic UNESCO
Vánoce začínají v Křišťálovém údolí
více
S hrdostí oznamujeme, že sklářský festival CRYSTAL VALLEY WEEK 2024 získal záštitu UNESCO!
více
Crystal Valley Week 2024
více
Oděv a korálkové aplikace v Severočeském muzeu v Liberci
více
Křišťálové údolí v roce 2024
více
UNESCO: Ruční výroba skla je nehmotným kulturním dědictvím lidstva
více
Přímý přenos ze schvalovacího jednání k zápisu ruční výroby skla na seznam UNESCO!
více
Křížová cesta smíření při Kostele sv. Anny
více
České sklo pro film Na nože: Glass Onion
více
KŘIŠŤÁLOVÁ PŘILBA SVATÉHO VÁCLAVA
více
Trofeje pro mistrovství světa superbiků v duchu českého sklářského umění
více
Tradiční sklářské regiony na obou stranách hranice se propojují
více
Palmeho sklářská stezka
více
Svět zázraků - WOW
více
Křišťálový ráj
více
Ocenění ruční výroby skla
více
Světelná instalace Preciosa Lighting na letišti Changi
více
České vánoční ozdoby okouzlují Nizozemsko
více
Křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže
více
Preciosa Lighting na Designbloku
více
Křišťálový vlak
více
Křišťálová stezka
více
Preciosa je partnerem baletního představení Národního divadla
více
165. narozeniny Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově
více
Kolik produkce firmy Crystalex míří na export?
více
Šenovský design září v pražském PALLADIU
více
Muzejní programy pro děti online
více
Jak se skleněné vánoční ozdoby dostaly z Železného Brodu až do New Yorku?
více
Odhalení unikátní skleněné plastiky
více
Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou na Reprezentativním seznamu živých tradic UNESCO
více
Mapa

Inspirováno Křišťálovým údolím

SOUKROMÁ ATLANTIDA – ALENA MATĚJKA, LARS WIDENFALK

Místo konání

Sýpka Lemberk - Lvová 67, Jablonné v Podještědí, 47125

Datum konání

ZAČÁTEK:   
KONEC:       

Anotace

Sýpka Lemberk ve spolupráci s Galerií Kuzebauch Vás zve na výstavu "Soukromá Atlantida" dvou sochařů: Češky Aleny Matějky a Švéda Larse Widenfalka.

Názvem výstavy je mýtické podobenství o unikátní a mezinárodně oceňované tvorbě dvou sochařů: Češky Aleny Matějky a Švéda Larse Widenfalka. Dvou Evropanů bez hranic v myšlení, práci i způsobu nekonzumní existence. Představujeme výsledky kreativity „kulturních nomádů“, v nejlepším slova smyslu slova, pobývají v souladu se svými ideály, na různých místech jako jsou Čechy, Švédsko, Itálie, Británie, aj., všude tam, kde je pro ně práce, či nějaká výzva, ale i materiál – jako třeba granit, mramor – nebo sklářská pec, rodina, přátelé a inspirace.  

 V domovské osadě Betlém (Mnich) u Kamenice nad Lipou, kam se vracejí, se oběma umělcům daří takovou soukromou Atlantidu, jako fascinující místo věčných hodnot, budovat. A naplňovat současnou civilizací nedosažitelný ideál udržitelnosti, stavět hráze pomíjivosti a konzumenství v klauzuře vlastního ráje jednak svými díly realizovanými převážně v kameni a skle, ale také stavěním kamenné usedlosti s věžemi a sklípky, zdmi a zídkami, s fantastickou zahradou, kterou tvoří sad historických růží, stovky tulipánů, modřenců a narcisů, kde na obzor míří jimi a přáteli vysazené stromořadí. Nebo také zastavovat pomíjivost a zmar taxidermií uhynulých tvorů, jimž tak Matějka dává šanci na další fyzický život, zvláště když se ocitají v kontextu jejích uměleckých děl, symbolů a vyprávění. Na druhé straně tu vidíme i ponory do počátků civilizace a anticko-archeologické formy (Lars Widenfalk), ale také návrat do vlastních vzpomínek na dětství a k zobrazení mýtů (u obou autorů).  

Potkali se v době, kdy do naší kulturní scény včetně skla „vtrhli“ cizinci, mnohdy přinášející jiné formy výtvarné rétoriky. To se v případě Larse Widenfalka stalo, ale nenásledovalo vzájemné ovlivnění. Jak on, tak Alena Matějka kráčí dál po vlastní umělecké ose. Učili se od sebe jen v uměleckořemeslné rovině. On tavení skla a ona finesy práce v kameni. Jejich „nomádství“, jak jsme nazvali jejich nadnárodní směřování, je kromě aktuálního myšlení uloženo i v jejich genech. Když si nechali udělat testy DNA, Lars se svými pravěkými předky z Dolních Věstonic je geneticky do určité míry i Čechem, a Alena Matějka, která se sice tady narodila, ale dvacet generací zpět má irské, anglické, skotské a waleské předky, a trochu „španělské“ a dokonce „jihošvédské krve“, má geny namíchané, nejen české. Tak, jako v jiných oborech současné vědy a umění se ukazuje, že jsou geny možná podstatnější pro naše osudy, než si myslíme.

Společná výstava obou umělců je příležitostí nejen k rekapitulaci výběru z jejich nejlepších prací, ale i výzvou k zamyšlení nad otázkami naší západní civilizace a smyslem našeho života.  

Kurátorka výstavy, Sylva Petrová

Otevírací doba:
středa - neděle 10-18h