DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Sklářská slavnost na Kristiánově

Místo konání

Sklářská osada Kristiánov - Osada Kristiánov , Bedřichov, 46812 | MAPA

Datum konání

ZAČÁTEK:   
KONEC:       

Více informací na:

www.msb-jablonec.cz

Anotace

Na Kristiánově se bude opět tavit sklo! Návrat do starých časů sklářské osady, připomínka zakladatelů významného místa, vlastní tvorba, pestrá nabídka doprovodného programu, atrakce pro děti i dospělé, to je Sklářská slavnost na Kristiánově. Tradiční akce pro všechny milovníky skleněné krásy a Jizerek, kterou připravilo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou na sobotu 3. září od 9 hodin.

Celá osada bude zaplněna stylovým zbožím a ukázkami staré řemeslné práce. Návštěvníci se mohou těšit na stánky se skleněným a bižuterním zbožím, uvidíte ale také mistry skláře přímo při práci – bude se tavit a foukat sklo.

Připravena je také široká nabídka tvůrčích dílen, kde si návštěvníci například navléknou šňůrku korálků.

Program na Kristiánově bude probíhat od 9 až do 16 hodin a vstup je zdarma, postupně bude upřesněn.

  • tvůrčí dílny
  • předvádění výroby
  • doplňkový prodej
  • kulturní program
  • občerstvení

Doprava bude upřesněna.

Sklářská osada Kristiánov

Osada byla založena Johannem Leopoldem Riedelem roku 1774. Sklářskou pec tu poprvé roztopili na Tři krále (6. ledna) 1776 a jeho potomci huť provozovali až do roku 1887, tedy přesně 111 let. Zpočátku se zde vyráběly zejména číše a pohárky z dutého skla, holby, lékárenské lahvičky, flakonky a lustrové ověsky, v 19. století se staly hlavním artiklem mačkářské tyče, trubičky a tyčinky pro výrobu bižuterie. Specialitou byly tzv. „tutny“, duté trubice, které sloužily jako polotovar pro výrobu skleněných náramků –banglí.
Do dnešní doby se z tehdy významné sklářské osady zachovalo pouze jediné stavení sloužící původně pro ubytování sklářů, později jako hospoda a rekreační zařízení, tzv. Liščí bouda. Dnes je ve správě Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a nabízí prohlídku stálé expozice, malý naučný okruh po zaniklých stavbách osady a naučnou stezku spojující významná místa se sklářskou tradicí na trase mezi Kristiánovem a hlavní budovou Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.