DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé jsou na seznamu světového dědictví UNESCO

Ochraně starých tradic, dávných obyčejů a lidových zvyků a řemesel z celého světa se věnuje mezinárodní organizace UNESCO.  V zápisu na její seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva nyní uspěla sklářská firma Rautis z Poniklé v Podkrkonoší se svou výrobou vánočních ozdob ze skleněných foukaných perliček.

V tomto výčtu měla Česká republika doposud šest záznamů – slovácký verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, sokolnictví, jízdy králů na jihovýchodě České republiky, česko-slovenské loutkářství a modrotisk. Vytváření ozdob z perliček je tak zápisem sedmým.

Na zpracování nominace a následně na jejím doplnění pracoval kolektiv složený z pracovníků Muzea Českého ráje v Turnově, Ministerstva kultury České republiky a Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici více než dva roky. „Museli jsme vyhodnotit, popsat a zdůraznit, v čem je tento nemateriální statek výjimečný a jedinečný v celosvětových souvislostech. Bylo to náročné, ale zároveň velmi zajímavé. Na zpracování dokumentů pro nominaci UNESCO se pracovníci našeho muzea podíleli již podruhé. První nominace, Geopark Český ráj, byla schválena v roce 2015, v tomto případě to bylo složitější,“ naznačila ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová.

Návrh na zapsání vánočních ozdob z Poniklé, podaný v roce 2017, prošel hodnocením o rok později, ale na žádost komisařů bylo nutné ho doplnit o některé upřesňující informace. „Protože mezivládní výbor UNESCO zasedá jednou za dva roky, čekali jsme na výsledek hodnocení až do letošního prosince.  Ale určitě to za to stálo. Pro firmu Rautis z Poniklé to představuje obrovské ocenění a kredit. Naše muzeum to považuje také za velký úspěch a ocenění naší odborné práce. Máme radost, že jsme s naší nominací ve světové konkurenci byli úspěšní,“ neskrývala radost Jakouběová..

S napětím očekávala, jaký výsledek jednání komise přinese, také Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu. „Je to skvělá zpráva. Jsem nadšená a blahopřeji Markovi Kulhavému i jeho rodině. Je to velký úspěch a mezinárodní potvrzení unikátnosti jejich výroby. A děkuji ředitelce Muzea Českého ráje Vladimíře Jakouběové, protože příprava dokumentace ležela na jejích bedrech a na výsledku má úplně zásadní zásluhu. Toto ocenění bezesporu přiláká do firmy Rautis a do Poniklé mnoho turistů. Budeme se snažit obci a panu Kulhavému být nápomocni,“ prohlásila náměstkyně.

Tradice lidové výroby vánočních ozdob ze skleněných perliček, na kterou se specializuje firma Rautis v Poniklé a která je od roku 2015 zapsána na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Libereckého kraje a na Národním seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, je jedinečná. Vánoční ozdoby z foukaných dutých perliček jsou jednoduché, ale zcela výjimečné.

Tradice jejich výroby je spojena s módou zdobení vánočního stromečku v Evropě na konci 19. století. Tehdy si skláři v oblasti Jizerských hor a v Podkrkonoší, kteří podomácku vyráběli foukané perly pro bižuterní průmysl, začali sami pro sebe z drátků a zbytků foukaných perel vyrábět ozdoby, kterými si přizdobovali vánoční stromeček.

Obliba miniaturních perličkových kočárků, lokomotiv, hvězdiček či pavoučků rostla, a proto se velmi brzy ozdoby začaly vyrábět ve velkém. Ve 30. letech 20. století je firmy, zabývající se jejich produkcí, vyvážely do celého světa.  Je tomu tak i dnes díky firmě Rautis manželů Kulhavých v Poniklé.

Té se na počátku 21. století podařilo zachránit provoz manufaktury, která jako jediná na světě vyrábí tradičními technologickými postupy ozdoby identické s těmi, které skláři podomácku vyráběli před více než sto lety. K původním vzorům, jejichž tvůrci vždy reagovali na prostředí, ve kterém žili, a na předměty, které viděli kolem sebe, přibyly i některé nové. Vedle klasických vánočních motivů hvězd a zvonečků se ve vzorníku Rautisu, který obsahuje téměř 20 tisíc typů vánočních ozdob, nalézají také motivy andělů, autíček, letadel, panenek a mnoho dalších.

Původní postup jejich výroby však zůstává zachován. V dílnách ponikelské manufaktury se stejně jako před více než sto lety vyrábí polotovary a vytváří vzory ozdob, které pak v chalupách v okolí z drátků a foukaných perel domácí dělníci montují. Hotové pak putují k českým i zahraničním zákazníkům.

Jan Mikulička

Liberecký kraj

Datum zveřejnění

17.12.2020