DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

TOTEM na náměstí

Totemový objekt, který můžete vidět v rámci Crystal Valley Week 2026 na náměstí E. Beneše, propojuje archetypální symboliku vrstvení, orientace a vztahu člověka k místu s tradicí jablonecké bižuterie. Vertikální skladba totemu odkazuje na mnohovrstevnatost příběhu, který vede ke vzniku světového fenoménu jablonecké bižuterie. Je věnován nejenom skleněným perlím či industriální paměti Jizerských hor, ale především je realizován z úcty ke komunitám místních řemeslníků, našim předkům. Totem tak přejímá význam kulturního znaku a ochránce jejich příběhů. Zároveň však připomíná globální obchodní síť, v níž se místní řemeslo proměnilo v mezinárodně sdílený jazyk tvarů, barev a materiálů.

Plastika totemu byla vytvořena v rámci grantového projektu „Hledání ducha bižuterie“, který vznikl v prostorách nově připraveného výtvarného studia R. S. L. (Reakční studio Lavinia). Jde o mezioborovou spolupráci a propojení jabloneckého výtvarného ateliéru (R. A. Chocholoušová) s hořickým sochařkým ateliérem (Bronislav Fiutowski). Instagram: R.S.L., web: www.chocholousova.com

R. A. Chocholoušová (*1979)

Radka Anna se ve své tvorbě věnuje fotografii, videoartu, malbě, objektu a jejich vzájemným přesahům. V současné době završuje své doktorské studium na Fakultě Umění a architektury na TUL v Liberci. Je absolventkou Fakulty Výtvarných umění v Brně v ateliéru Environment (Doc. ak. mal. Vladimír Merta), bakalářským studiem prošla na Fakultě užitého umění a designu v Ústí n. L. v ateliéru Přírodních materiálů (Prof. ak. mal. Jaroslav Prášil). Vede individuální kurzy na rozvoj výtvarných dovedností. Dlouhodobě se zabývá přechodovými rituály spojenými s neinvazivním tetováním – rituálním zdobení těla. Pracuje s ornamentem jako metafyzickým šperkem. Ve své doktorské práci zkoumá prostor mezi evokací a realizací objektu.

Bronislav Fiutowski (*1971)

Bronislav Fiutowski je sochař s celoživotní praxí v realizaci sochařských objektů i v jejich restaurování. V současnosti působí jako sochařský mistr na střední sochařské škole v Hořicích, kde předává své odborné zkušenosti nastupující generaci autorů a řemeslníků. Ve své tvorbě vychází z důkladné znalosti materiálu, technologie a tradičních sochařských postupů. Zabývá se především objektem ve veřejném prostoru a proměnou běžně známých forem v autonomní výtvarná sdělení. Jeho práce často rozvíjí vztah mezi lidským měřítkem, funkcí předmětu a jeho symbolickým významem. Charakteristická je pro něj citlivá práce s proporcí, monumentalitou a materiálovou výrazností. Ve svém ateliéru využívá také technologii vodního paprsku, která rozšiřuje možnosti přesného tvarování a zpracování různých materiálů.

Sponzoři: INZA Rohoznice s.r.o., Kamenosochařství Tomáš Hála, Dubenecký pískovec s.r.o., BESTA-Berný s.r.o. Hořice, Technická univerzita v Liberci (FUA TUL), rodina Šenfeldova

Datum zveřejnění

25.8.2026