DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Šperk z Křišťálového údolí se připravuje zamířit hodně vysoko. Již příští rok by mohl rozzářit Mezinárodní kosmickou stanici

Věhlas českého sklářského a šperkařského umění překročí hranice Země. Je nám velkou ctí, že právě brož Křišťálového údolí navrhla odborná komise mezi předměty, které by mohl astronaut Aleš Svoboda vzít s sebou na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. 

Brož propojí více než 700 let české sklářské tradice se současným designem a cestou do vesmíru. Spojí české sklo, český granát, vltavín a další komponenty, v nichž se potkává česká příroda, řemeslo a lidská tvořivost.

Šperk, který ztělesňuje příběh tradičního českého sklářského a šperkařského řemesla, zručnosti a kreativity, v sobě ukrývá řadu symbolů. Na českou identitu odkazuje barevností vycházející z českých státních barev – bílé, červené a modré – i jednotlivými komponenty.  

Dílo celého regionu

Brož reflektuje také výjimečnost oblasti, ze které pochází. Křišťálové údolí v Libereckém kraji vyniká v celosvětovém měřítku koncentrací sklářských, bižuterních a šperkařských dílen na poměrně malém území. Právě pestrost jejich tvorby a rozmanitost řemeslných technik se promítají do výsledné podoby artefaktu.

S jedinečným šperkem míří do vesmíru také poselství spolupráce. Nejde o počin jednoho výrobce nebo značky, na vzniku brože se podílí více členů Křišťálového údolí. Každý z nich do díla vložil část svého umu, úsilí i vlastního příběhu. Jednotlivé komponenty spojují do funkčního a reprezentativního artefaktu mistři z tradiční šperkařské firmy Granát, družstvo umělecké výroby Turnov, které pracuje s českými granáty.


Co všechno v sobě brož ukrývá?

Stříbrná brož, která by mohla zamířit na Mezinárodní kosmickou stanici, má v průměru 7 centimetrů a váží přibližně 100 gramů. Na relativně malé ploše přitom propojuje materiály, řemeslné techniky a výrobní postupy, které po staletí utvářejí sklářskou a šperkařskou tradici Křišťálového údolí. Každý z použitých komponentů reprezentuje konkrétní řemeslo, výrobní postup nebo materiál:

  • Český granát: historie minerálu s typickou sytě červenou až krvavě rudou barvou se začala psát před stovkami milionů let hluboko pod zemským povrchem. Krásným kontrastem je, že na broži symbolizující českou kulturu a tradici zamíří tyto skvosty vysoko nad Zemi.

  • Vltavín: s vesmírem souvisí od samého začátku. Tento vzácný materiál, který obdivujeme pro jeho typickou zelenou barvu, vznikl asi před 15 miliony let přetavením hornin po dopadu meteoritu.

  • Šatony: broušené skleněné kameny z Křišťálového údolí díky své kvalitě, schopnosti maximálně odrážet světlo a vytvářet výrazný třpyt září na červených kobercích, jevištích i módních molech u nás i ve světě. Za jejich úspěchem stojí precizní brus i inovace v barvách a počtu facet, tedy šikmo zabroušených plošek.

  • Tvarově broušené kameny: jsou důležitou součástí módních designů a aplikací, díky nimž vznikají originální motivy a efekty na látkách, ve špercích a bižuterii. Rozmanité tvary broušených kamenů si hrají se světlem, jeho lomem i odrazem a dávají vzniknout novým světelným efektům.

  • Skleněné ověsy: jsou neodmyslitelně spojeny se světovým úspěchem svítidel z Křišťálového údolí. Každý ověs má svou roli. Díky svému tvaru, velikosti i struktuře světlo podle záměru designéra někdy propouští, jindy rozptyluje, odráží či vytváří duhu. Z lustrů tak dělají šperk v interiéru.

  • Komponenty ručně tvarované nad kahanem: představují jednu z originálních technik, které jsou součástí Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Propojení ohně, skla, lidského umu a současných módních a designových trendů dává těmto komponentům vždy osobitý tvar.

  • Mačkané kameny a mugle: propojují tradiční českou techniku ručního mačkání, rovněž zapsanou na seznamu UNESCO, s možností vytvořit v jediném kameni vrstvenou strukturu, barevnou hloubku a výrazné optické efekty. I díky pestrosti mačkaných kamenů se Česko stalo důležitým bodem na bižuterní mapě světa.

  • Perličky a rokajl: patří k základním tradičním komponentům zdejšího kraje. Jejich výroba umožňuje řadu kombinací barev, tvarů, velikostí i povrchových úprav a pestrost sortimentu je unikátní ve světovém měřítku. Perličky vznikají přesným sekáním skleněné trubičky na drobné dílky typického tvaru.

  • Voskové perle: skleněné perle se sametovým, perleťovým povrchem, který jim propůjčuje vzhled přírodní perly.

Z Křišťálového údolí na oběžnou dráhu a zpět

V jediném šperku se tak potkávají české přírodní materiály, staleté řemeslné zkušenosti i současný design. Brož Křišťálového údolí patří k ukázkám toho, co české sklářství, bižuterie a šperkařství dokážou.

Po návratu z ISS se brož vrátí do Libereckého kraje jako připomínka cesty českého řemesla až na oběžnou dráhu Země.


Datum zveřejnění

2.11.2026