DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Petr Nový: Perlička pro celý svět

Víte, že největší výrobce skleněných perliček je z Křišťálového údolí? Je jím společnost PRECIOSA ORNELA se závody v Desné a Zásadě. A že není místa na Zemi, kde by je neznali? Neobejdou se bez totiž proslulí oděvní designéři z moderních metropolí, ani domorodé kmeny z konce světa. Proč?

 

Velké věci v lidském životě jsou často tvořeny těmi malými, v případě perliček dokonce maličkými. Přestože jich dnes existuje nepřeberné množství tvarů, většinou jsou kulaté a barevné stejně jako naše planeta. Díky dírce uprostřed je lze navlékat nebo našívat, vytvářet z nich vlastní světy. Zdaleka přitom nejde jen o zdobení. Zvolenou barevnou kombinací je možné beze slov komunikovat s lidmi kolem sebe, mohou být symbolem i magickým předmětem, třeba ochranným amuletem, dokonce i měnou.

 

Perličky na severu Čech zdomácněly v 18. století. Tehdy je zde začali ze skleněných trubiček sekat a do kulata nebo do hran brousit skláři z Jizerských hor.  Inspirovali se italskými výrobky z benátského ostrova Murano, které ale kvalitou a pestrostí nabídky brzy předčili. Po polovině 19. století již české perličky díky exportérům z Jablonecka putovaly ve velkém množství k zákazníkům na všech kontinentech. K Evropě brzy přibyly Severní a jižní Amerika, Afrika, Asie a Austrálie. Někteří využívali při obchodu prostředníky, jiní, jako Albert Sachse nebo bratři Jäckelové, své zboží vyváželi napřímo. A velmi úspěšně. Sachse se vzmohl natolik, že spoluvlastnil největší světovou továrnu na perličky v Benátkách a financoval výzkumné expedice do nitra Afriky, Ernst Jäckel byl před první světovou válkou rakouským konzulem pro Nigérii, Zlaté Pobřeží, Sierru Leone a Sv. Helenu.

 

Kromě domorodých afrických kmenů si život bez skleněných perliček nedokázali představit ani původní obyvatelé Ameriky – Indiáni. Konec konců, traduje se, že Nizozemci od nich získali ostrov Manhattan, srdce New Yorku, v 17. století právě za ně. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že dostupnost barev perliček určovala podobu tradičního oděvu severoamerických indiánských kmenů. Zatímco na východním břehu kontinentu, blíže k Evropě a velkým obchodním přístavům, byly pro domorodce lehce dostupné pestré barvy, na západě a v nitru kontinentu většinou jen bílá, černá nebo hnědá, které se na Východě neprodaly.

 

Výstava PERLIČKA PRO CELÝ SVĚT představuje tuto drobnou skleněnou ozdobu tak, jak ji vnímají a používají lidé žijící desítky tisíc kilometrů daleko od místa, kde vzniká. To oni vyrobili předměty, které zde můžete spatřit. Je v nich otištěna jejich zručnost, vkus a duše. Perlička je totiž skutečným mostem mezi lidmi různých kultur, vyznání, zálib a tužeb. Mostem plným fantazie jako život sám.

Více o programu Crystal Valley Week 2026 najdete ZDE

Datum zveřejnění

28.5.2026