DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Tradiční řemeslo se vrací. Preciosa Ornela obnovila výrobu české skleněné mozaiky

Skleněná stavební mozaika patřila ve druhé polovině 20. století k charakteristickým prvkům české architektury. Její barevné plochy zdobily bazény, školy, kulturní domy i veřejná prostranství a dodnes tvoří nedílnou součást řady významných staveb. S postupujícími rekonstrukcemi však začal být stále větší problém najít materiál, který by odpovídal původnímu vzhledu i technologii výroby.

Právě tato potřeba stála za rozhodnutím společnosti Preciosa Ornela obnovit výrobu české skleněné mozaiky.

Impulzem se stala rekonstrukce libereckého bazénu. Jeho správci hledali způsob, jak věrně nahradit původní červenou mozaiku s charakteristickým černým žíháním. S žádostí o výrobu přesné repliky se obrátili na společnost Preciosa Ornela, jednoho z nejvýznamnějších výrobců barevného skla v České republice.

Obnovení výroby však nebylo jednoduchým úkolem. Původní technologie se již řadu let nepoužívala, a bylo proto nutné znovu objevit výrobní postupy, které byly běžné před několika desetiletími. Díky vlastnímu technologickému zázemí, archivním materiálům a zejména vzpomínkám pamětníků původní výroby se podařilo unikátní proces rekonstruovat a vrátit skleněnou mozaiku zpět do výroby.

Historický materiál pro současné rekonstrukce

Obnovená výroba přináší restaurátorům a památkářům možnost autenticky opravovat historické mozaikové plochy. Místo náhradních materiálů mohou nyní využívat mozaiku odpovídající původnímu vzhledu i vlastnostem, což je klíčové zejména při obnově architektonicky hodnotných staveb z druhé poloviny minulého století.

Nové barvy otevírají cestu architektům a designérům

Obnova historického výrobku však nebyla konečným cílem projektu. Na tradiční technologii navázal další vývoj, během něhož vznikla řada nových barevných kombinací určených pro současnou architekturu a interiérový design.

Skleněná mozaika tak dnes nenachází uplatnění pouze při rekonstrukcích historických objektů, ale také v moderních autorských realizacích, veřejných prostorech, komerčních interiérech i uměleckých instalacích. Nová barevnost a variabilita materiálu dávají architektům a designérům prostor pro originální práci s povrchem, strukturou a světlem.

Uranové sklo jako zářící novinka

Mezi nejzajímavější novinky patří mozaika vyrobená z uranového skla. Tento specifický materiál má jedinečnou vlastnost fluoreskovat pod ultrafialovým světlem, díky čemuž vytváří výrazný světelný efekt a proměňuje charakter prostoru.

Architektům a designérům tak nabízí nové možnosti práce s atmosférou interiérů i exteriérů. Zatímco za běžného osvětlení působí mozaika elegantně a nenápadně, pod UV světlem se stává výrazným vizuálním prvkem.

Návrat tradice s výhledem do budoucnosti

Obnovení výroby skleněné stavební mozaiky dokládá, že tradiční české sklářské technologie mají své místo i v současnosti. To, co začalo jako snaha zachránit autentickou podobu libereckého bazénu, se postupně proměnilo v projekt s potenciálem pro památkovou péči, moderní architekturu i současný design.

Preciosa Ornela tak navazuje na bohaté dědictví českého sklářství a současně ukazuje, že i materiál spojený s minulým stoletím může nacházet nové a inspirativní využití v architektuře 21. století.

Datum zveřejnění

5.10.2026