DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Od skleněných zvířátek k zakázce pro Chanel. Rodinná sklárna Jaroš našla domov u Sychrova

Více než 25 let se Marie a Václav Jarošovi věnují výrobě skla. Téměř dvě desetiletí vyráběli v pronajatých prostorách, dnes mají nedaleko zámku Sychrov vlastní sklářskou huť. Dodávají komponenty výrobcům designového osvětlení, pracovali i pro módní značku Chanel. Kromě toho své řemeslo rádi představují lidem. Součástí sklárny je útulná kavárna, ze které lze snadno nakouknout do výroby.

Marie a Václav Jarošovi se poznali na sklářské škole v Železném Brodě. Marie studovala technický obor, Václav je výtvarník a zároveň vyučený kovář. Právě kombinace těchto dvou řemesel mu dává výhodu při realizaci náročných zakázek.

První společnou dílnu si zařídili v Maršovicích u Jablonce nad Nisou. Brzy ale přestala stačit. Po jejím prodeji přesunuli výrobu na téměř dvacet let do prostor železnobrodské sklářské školy. Brusírnu, expedici a vzorkovnu však museli umístit na jinou adresu.

Všechno pod jednou střechou

„Neustále jsme přejížděli mezi třemi místy. Bylo to časově náročné a neefektivní,“ vzpomíná Marie Jarošová. S manželem proto začali hledat pozemek, na kterém by mohli postavit vlastní sklárnu a soustředit celý provoz na jedno místo.

Našli ho v Huse u Paceřic, nedaleko zámku Sychrov. Nejenže splňoval podmínky pro komerční výstavbu, ale svou polohou přímo vybízel k oslovení místních lidí i turistů. Zpřístupnit huť veřejnosti ostatně bylo od začátku v plánu.

V roce 2024 otevřeli Jarošovi sklárnu, ve které mohou návštěvníci na vlastní oči sledovat cvrkot u pecí. „Je to krásné řemeslo a byla by škoda, kdybychom si ho nechávali pro sebe,“ říká Marie Jarošová.

Sklo pro Lasvit i Chanel

S novou hutí se proměnila i skladba výrobního programu. Od skleněných zvířátek se Jarošovi posunuli k zakázkové výrobě. Pro výrobce designového osvětlení připravují skleněné komponenty podle konkrétních požadavků. Mezi jejich zákazníky patří Lasvit, Elite Bohemia, Artglass nebo Gladee Lighting.

A nejen to. Za sebou mají také zakázku pro módní značku Chanel. Vyráběli pro ni skleněné kameny symbolizující noční oblohu. Celkem jich vzniklo přes šest stovek ve třech velikostech.

Původní sortiment přitom nezmizel. Hutně tvarovaná zvířátka a další dekorativní výrobky dnes doplňují zakázkovou produkci. Sklářům pomáhají využít volnou kapacitu pece, která je v provozu nepřetržitě.

Druhá polovina hutě měla původně sloužit jako vzorkovna. „To, co začalo malým kávovarem nakonec přerostlo v regulérní kavárnu,“ popisuje Marie Jarošová.

Spojení sklárny s kavárnou se osvědčilo. Lidé sem přicházejí za trochou klidu, sledují výrobu a mezitím vybírají skleněné dekorace. Někteří se pravidelně vracejí pro neotřelé dárky.

Křišťálové údolí dává smysl

Jarošovi jsou součástí Křišťálového údolí, projektu Agentury regionálního rozvoje a Libereckého kraje, který podporuje sklářské, bižuterní a šperkařské řemeslo z regionu.

„Křišťálové údolí přináší nám i dalším firmám větší známost. Během akcí přicházejí rodiny s dětmi i další lidé s dobrou energií, kteří si mohou sklo osahat, nebo si dokonce něco na památku vyrobit,“ říká Václav Jaroš.

Oba manželé věří, že budoucnost místního sklářství stojí na kvalitních školách a šikovných řemeslnících. Českému sklu přejí hlavně dostatek náročných zakázek od architektů a designérů. Takových, které vyžadují zkušenosti, zručnost a individuální přístup a které nelze jednoduše přesunout k výrobcům do Asie.

Datum zveřejnění

12.11.2026