DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

České sklo okouzluje Bělehrad. Osmý div světa v zahraničí

Putovní výstava Křišťálové údolí – Osmý div světa se poprvé představuje za hranicemi České republiky. Od 16. října do 13. prosince 2026 ji hostí České centrum Bělehrad, kde návštěvníkům přibližuje jedinečnou sklářskou, bižuterní a šperkařskou tradici Libereckého kraje. Její uvedení proběhlo v rámci mezinárodního fóra Creative Glass Dialogues 2026, které je součástí Glass Week Serbia.

Výstava představuje Křišťálové údolí jako světově výjimečné centrum sklářství. Ukazuje cestu od ruční výroby skla, zapsané od roku 2023 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, až po současné technologické inovace a průmyslovou výrobu.

Kurátorem výstavy je historik umění Petr Nový ze Státního muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Bělehradská instalace se zaměřuje na témata Řemeslo, Průmysl a Budoucnost. Návštěvníci mohou obdivovat například skleněné jahody Jiřího Pačinka, vázu Ladislava Ševčíka, korunku pro Českou Miss 2015 od Šenýr Bijoux, šperky značek Granát Turnov či Soliter nebo svítidla společností Lasvit a Preciosa Lighting.

Budoucnost sklářství reprezentuje exponát MESMERA od společnosti Preciosa. Sklo mění svůj odstín podle typu osvětlení a vzniká z recyklovaného odpadu z elektromotorů ve spolupráci s Akademií věd ČR.

Prezentace v Srbsku otevírá českému sklu a šperku další mezinárodní prostor a ukazuje, že tradice, řemeslné mistrovství i technologický pokrok mohou společně oslovovat publikum po celém světě.

Více informací o Českém centru Bělehrad ZDE

Datum zveřejnění

20.10.2026