DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Ze šenovských chalup do světových paláců

Místo konání

Sklářské muzeum Kamenický Šenov - Osvobození 69, Kamenický Šenov, 47114 | MAPA

Datum konání

ZAČÁTEK:   
KONEC:       

Více informací na:

http://www.muzeumskla.cz

Anotace

Zahájení výstavy - čtvrtek 31. 3. 2022 od 17. 30 h - Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově

Výstava, uspořádaná v letošním - Mezinárodním roce skla, vzdává hold předchozím generacím, jež se zasloužily o věhlas sklářství, této oblasti, i našeho města. Mnozí příslušníci zdejších sklářských rodin, většinou významní řemeslníci a obchodníci, byli pochováni na unikátním Starém hřbitově. V roce 1935 sepsal Harry Palme, vážený kamenickošenovský průmyslník, badatel a muzejník, publikaci nazvanou "Kamenický Šenov a jeho Starý hřbitov. Pomníky a lidé pod nimi pochovaní, jak vypadali, jací byli, čím se živili a kde bydleli". Koncepce výstavy vychází  z této publikace. S využitím archivních materiálů a muzejních sbírkových předmětů zde bude prostřednictvím vybraných sklářských rodů (Kreibich, Vogel, Zahn a dalších) přiblížena jak historie sklářského obchodu, směřovaného z Kamenického Šenova na východ do oblasti Orientu, tak někdejší podoba Kamenického Šenova. 

Výstava vznikla v úzké spolupráci s kamenickošenovským spolkem Sonow, zápůjčkami se na ní podílelo Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Státní okresní archiv v Litoměřicích - pobočka v České Lípě, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha, Moravská zemská knihovna a rodina Wedlichova. Součástí celoročního výstavního projektu se stalo také 2. vydání knihy o Kamenickém Šenově a jeho Starém hřbitově.